Investice v automobilovém průmyslu a logistice stojí, o kvalitní byty začíná být zájem

Date:

Banky zaznamenávají pomalý rozběh poptávky po nových bytech. ,,Hovoří, že pokud se hýbe toto, pak chybí pololetí možná devět měsíců do citelnějšího oživení. Třeba však počítat is tím, že některé rozjeté projekty se zastaví a investoři ale i obyčejní lidé přijdou o peníze,“ řekl pro motornews.sk Jozef Štrba, výkonný ředitel projektantské firmy Proma.

Na čem po roce od začátku krize pracujete? Úplně se zastavily všechny investice v automobilovém průmyslu, ten byl pro nás kdysi nosný. Hlavní náplní jsou projekty financované z eurofondů, ať už za nimi stojí obce, města, kraje nebo firmy. Původních rozvojových plánů se například drží i výrobci zboží, kteří se kupovat musí, zda je krize nebo ne. Například zubní pasty. Jejich výrobce potvrdil rozšiřování se na Slovensku, přestože se říká, že Slovensko je pro investory již drahé. Jim vyšlo jako nejlepší alternativa. Jak je na tom logistika? V logistice je situace složitější. Například velké logistické parky připravené již na úrovni stavebního povolení v Trenčíně, v Dolním Hřičově u Žiliny, v Martině a v Prešově jsou pozastaveny. Firma CTP zastavila aktivity na Slovensku, dokud se nedostane z problémů, které má v rámci celé Evropy. Dnes je rozvoj logistiky téměř nulový, připravuje se jedině projekt železničních kontejnerových překladišť na kombinovanou dopravu, tak tam by to mohlo vyjít. Jinak nic. Jaký je výhled?

Po téměř roce se začaly některé aktivity developerů nebo investorů oživovat. Například náš průmyslový park ve Varíně se díky plánu na vybudování kontejnerového překladiště a obchvatu Žiliny stal atraktivním pro menší logistiku. Také banky a jejich dceřiné společnosti, které zhodnocují finance klientů, se začínají aktivizovat. Během jednoho roku neinvestovali do ničeho, zastavovali projekty a přehodnocovali je, nyní se některé díky zájmu lidí oživují. Banky říkají, že pokud se toto začíná hýbat, tak pak už chybí jen půl, možná tři čtvrtletí na to, aby se mohlo mluvit o opravdovém oživení. První náznaky jsou, z deseti projektů jde jen jeden, ale také to je lepší, než když nešel žádný.

Co přesně se rozbíhá? Bytové domy. Ne tak jako dříve, nejde o žádné obrovské bytové komplexy, staví se spíše kvalitní nové byty v centru města a v menším počtu. Pro konkrétní klientelu. Nebo příprava administrativně-bytových prostor v širším centru města, ale nejsou to megalomanské projekty za miliardy korun, jsou to projekty v milionech eur, možná 100-150 milionů korun. Investoři výrazně přehodnocují velikost projektů, jejich návratnost. Jak jsou na tom bytové a komerční developerské projekty? Klienti, kteří jsou na trhu relativně noví, mají problémy. Pokud podepsali úvěrovou smlouvu před rokem a půl a měli podle ní nastavenou ekonomiku projektu, dost jim zkřížilo plány, že po vypuknutí krize, jim banka podmínky půjčky přehodnotila. Zvýšila jim podíl vlastních peněz, což jim způsobuje takové problémy, že projekty zastavují nebo nebudou pokračovat vůbec.

Kolik je třeba mít na projekt? Nyní banka žádá, aby měl klient minimálně 50 procent a druhých 50 procent musíte mít jištěných majetkem v hodnotě minimálně 1,5 násobku konkrétní částky. Tedy musíte mít 25 milionů korun, aby vám půjčili 10. Takže šanci získat je, má jen ten, kdo má majetek. Před dvěma třemi lety, bankám postačoval 10procentní vklad od investora. Investoři, kteří si takto půjčili peníze, nyní krvácejí.

Přichází čas, kdy je developeři budou muset prodávat pod ceny? Jednak to, ale existuje spousta developerů, kteří nemají zdroje, aby byty vůbec dostavěli. Znám projekt na apartmánový dům, ve kterém má investor umrtvené peníze, mají tam peníze lidé a už dnes ví, že peníze nedostane a nebude pokračovat. Pokud se nenajde někdo, kdo by projekt převzal hrozí ztráty i lidem.

Jak tato situace ovlivní ceny bytů? Jeden nový komplex v Žilině se nyní prodává za 26 -27 000 korun bez DPH podle mě konečně reálná cena. Dříve bylo 35 až 39 000 bez DPH. V Bratislavě byla míra zisku před dvěma třemi lety 100 procent, běžně. Když tehdy jeden developer zvažoval převzetí projektu s mírou zisku kolem 30 procent, tak ho tehdy pár lidí vysmálo, proč do toho chtějí jít, že na bytech se vydělává víc. Nyní se situace znormalizovala a jsme tam, jak je to v západní Evropě běžné, na úrovni zisku kolem 3 až 5 procent. Ty 3 až 5 procent na západě představuje zisk stavebních firem, zisk developerů je na úrovni 5 až 10 procent, v čemž je zahrnut i marketing celé stavby. To už nemůže dělat kdokoliv, jen firmy, které mají do detailů zvládnuté náklady, procesy projektů a výstavby.

- Reklama -pr článek

Nové příběhy

Další články autora
Katka

Použité lodní kontejnery – vybírejte ze široké nabídky

Lodní kontejnery najdou široké využití, nejen pro přepravu zboží....

UNC nakladač a kolové rypadlo: Praktické univerzální stavební stroje

Smykem řízené nakladače patří mezi oblíbené stavební stroje, využití...

Elektro revize spotřebičů a rozvodů – pravidelné kontroly jsou důležité

Pravidelným revizím elektrospotřebičů a rozvodů je třeba věnovat pozornost....

Plastové desky: Rozmanité produkty pro různé využití

Plastové desky, ovšem i tyče a další díly najdou...